Máte pocit, že na spoření na penzi je ještě spoustu času, anebo naopak, že už jste pozadu? Odpověď na obě obavy je stejná: čím dřív začnete, tím menší měsíční částka vám stačí na stejný cíl. Není to žádné kouzlo – je to důsledek toho, že vklady mají víc času zhodnocovat se, a výnos z nich znovu vydělává. Na modelovém příkladu si spočítáme, kolik by bylo potřeba měsíčně odkládat při startu ve 25, 35 a 45 letech, co přesně za tím rozdílem stojí a na jaká rizika – kolísání hodnoty, poplatky i inflaci – přitom nezapomenout.
Kolik měsíčně, když začnete ve 25, 35 nebo 45 letech
Modelový příklad (čistě ilustrační, ne reálný klient ani slib výnosu): cílem je mít v 65 letech naspořeno 3 000 000 Kč. Tahle částka je zvolená jen pro srovnání, ne jako doporučený cíl. Níž je vidět, jaký měsíční vklad by k ní vedl při třech modelových ročních výnosech – 0 %, 3 % a 6 % – žádný z nich nikdo nemůže garantovat, jde jen o srovnání.
- Start ve 25 letech (40 let do důchodu): stejný cíl vyjde na přibližně 6 250 Kč měsíčně bez jakéhokoli výnosu, 3 271 Kč při modelovém výnosu 3 % ročně, nebo 1 573 Kč při 6 % ročně.
- Start ve 35 letech (30 let do důchodu): potřebný vklad vychází na 8 333 Kč bez výnosu, 5 184 Kč při 3 %, nebo 3 078 Kč při 6 % ročně.
- Start ve 45 letech (20 let do důchodu): na stejný cíl je potřeba 12 500 Kč bez výnosu, 9 178 Kč při 3 %, nebo 6 616 Kč při 6 % ročně.
Čím delší horizont, tím větší část cílové částky udělá za vás výnos, ne vlastní vklady – při startu ve 25 letech a modelovém výnosu 6 % pochází z výnosu téměř tři čtvrtiny cílové částky, při startu ve 45 letech necelá polovina. Vlastní propočet pro svou situaci a cíl si spočítáte v kalkulačce složeného úročení.
Proč rozdíl dělá právě čas
Rozdíl mezi startem ve 25 a 45 letech není v tom, že by pozdější spořitel byl hůř informovaný – je to matematika složeného úročení. Výnos, který peníze jednou vydělají, se v dalším roce zhodnocuje znovu spolu s původním vkladem. Čím víc let tenhle cyklus běží, tím větší část cíle odvede výnos místo vašich vlastních peněz, a vy platíte méně. Proto ve výpočtu výš při stejném modelovém výnosu klesá potřebný měsíční vklad s každým rokem navíc, který penězům zůstane.
Rizika, která k výpočtu patří
Žádný z použitých výnosů – 0 %, 3 % ani 6 % – nikdo nemůže garantovat. Skutečný výnos investic kolísá rok od roku, u akcií a podobných aktiv i výrazně, a hodnota portfolia může dočasně klesnout i o desítky procent. Na dlouhém horizontu k důchodu se propady obvykle srovnávají, ale jen pokud peníze v horší fázi nevybíráte.
Dvě věci modelový propočet nezahrnuje, a v realitě proto výsledek zhoršují: poplatky a inflace. Poplatky za správu fondu nebo vedení účtu se odečítají od výnosu každý rok, takže i malý rozdíl v poplatcích se na dlouhém horizontu výrazně projeví na konečné částce. A inflace postupně snižuje, co si za naspořenou částku v budoucnu reálně koupíte – ČNB dlouhodobě cílí meziroční růst spotřebitelských cen na 2 % s tolerančním pásmem jeden procentní bod oběma směry, a ČSÚ naměřil meziroční inflaci v září 2026 na 2,5 %, s průměrem za posledních 12 měsíců 2,0 %. Cílovou částku je tak třeba číst jako budoucí koruny, ne jako dnešní kupní sílu – orientační přepočet najdete v kalkulačce inflace.
Co stojí odklad o 10 let
Při modelovém výnosu 3 % ročně vychází potřebný vklad na stejný cíl v 65 letech takto: start ve 35 letech 5 184 Kč měsíčně, start ve 45 letech 9 178 Kč měsíčně. Deset let čekání tedy znamená téměř 1,8násobnou měsíční částku – navíc 3 994 Kč každý měsíc až do důchodu. Cena odkladu nejsou jen ušlé roky, je to konkrétní částka, kterou musíte odjinud dohnat.
Jak začít, i s malou částkou
Lidé často nezačnou ne proto, že by jim peníze scházely, ale kvůli pocitu, že malá částka „stejně nic neřeší“. Je to přesně naopak, protože čas pracuje i pro malé vklady. Víc jsem o tom psala v článku Nečekejte, až bude všechno ideální. Začněte dřív.
- Začněte částkou, kterou udržíte i v horším měsíci – raději méně a pravidelně než vyšší vklad, který po půl roce zrušíte.
- Nastavte si trvalý příkaz hned po výplatě, ne na to, co zbude na konci měsíce.
- Zvyšujte vklad, kdykoli se zvedne příjem – i pár set korun ročně se na dlouhém horizontu projeví.
- Než začnete spořit nebo investovat mimo daňově podporované produkty, prověřte doplňkové penzijní spoření a DIP – státní příspěvek i daňový odpočet popisuji v článku Jak si spořit na důchod v roce 2026.
Plán, který začne dřív a s menší částkou, vám dá víc než ideální plán, který začne pozdě. Pokud chcete spočítat, jaká částka a jaké rozložení mezi spořením, DIP a investicemi dává smysl právě u vás, napište mi.
Zdroj: ČNB, Inflační cíl (meziroční růst spotřebitelských cen 2 % s tolerančním pásmem jeden procentní bod oběma směry, platí od roku 2010) – cnb.cz; ČSÚ, Inflace – spotřebitelské ceny (meziroční inflace v září 2026 a průměrná míra inflace za posledních 12 měsíců), zveřejněno 13. 10. 2026 – csu.gov.cz. Modelové výpočty v článku jsou čistě ilustrační a nejsou doporučením ani slibem výnosu. Stav k listopadu 2026, podmínky a aktuální data se mohou měnit – před rozhodnutím si je ověřte.
