Hypotéka je jako víno. Buď dozraje k dokonalosti, nebo zkysne. A rozdíl mezi tím nedělá banka, u které jste podepsali — dělá ho to, jestli se ke smlouvě za těch dvacet let ještě někdy vrátíte.
Podpis není konec, je to začátek
Většina lidí věnuje výběru hypotéky několik týdnů intenzivního srovnávání. A pak dvacet let nic. Přitom se za tu dobu změní úrokové sazby, vaše příjmy, počet lidí v domácnosti i hodnota nemovitosti. Smlouva, která dávala dokonalý smysl v roce podpisu, může být za pět let zbytečně drahá.
Refixace je nejdůležitější moment
Ke konci fixace vám banka pošle nabídku nové sazby. Tahle chvíle rozhoduje o tom, kolik zaplatíte v dalších letech — a je to zároveň jediný okamžik, kdy můžete bez sankcí odejít jinam. Nabídka od stávající banky nebývá automaticky ta nejlepší, kterou na trhu dostanete.
Řešit refixaci se vyplatí několik měsíců dopředu, ne týden před koncem. Přechod k jiné bance potřebuje čas na vyřízení a pod tlakem termínu se špatně vyjednává.
Co ještě stojí za pravidelnou kontrolu
- Mimořádné splátky. Zákon umožňuje část jistiny umořit bez sankce. Vyplatí se vědět kolik a kdy.
- Pojištění nemovitosti a schopnosti splácet. Bývá sjednané u podpisu a pak se na něj zapomene — přitom hodnota nemovitosti roste.
- Změna situace. Vyšší příjem, nové dítě, prodej bytu. Každá z těchto věcí může znamenat, že jde splátku nastavit líp.
Hypotéka není věc, kterou vyřídíte a zapomenete. Je to nejdelší finanční závazek většiny z nás — a zaslouží si stejnou pozornost jako v den, kdy jste ji podepisovali.
