Volá vám někdo, kdo se vydává za bankéře, bezpečnostní oddělení banky nebo policistu, a tvrdí, že je váš účet v ohrožení? Zavěste. Pak si sami vyhledejte číslo své banky nebo zavolejte na linku 158 a ověřte si to znovu. Podvodné telefonáty mají překvapivě stabilní scénář – a právě v tom je klíč k obraně: stačí ho poznat a hovor hned ukončit, dřív než cokoli uděláte.
Pět vět, po kterých máte okamžitě zavěsit
Platí to, co jsem řekla v jednom z videí – jde o pět vět, které se v podvodných hovorech opakují skoro bez výjimky. Tady je navíc to, proč na lidi tak dobře fungují.
- „Váš bankovní účet byl napaden a musíte peníze převést na bezpečný účet.“ – Funguje na strach ze ztráty a na autoritu banky. Žádný „bezpečný účet“ neexistuje, banka nikdy nežádá převod vašich vlastních peněz jinam.
- „Nainstalujte si do telefonu nebo počítače tento program, abychom to spolu vyřešili.“ – Cílí na ochotu rychle si pomoct. Aplikace pro vzdálený přístup dá útočníkovi plnou kontrolu nad zařízením i bankovnictvím.
- „Nikomu o tomto hovoru neříkejte, vyšetřujeme to v utajení.“ – Izoluje vás od okolí. Kdokoli, s kým byste se poradili, by vás okamžitě zastavil – a podvodník to ví.
- „Nadiktujte mi heslo, kód z SMS, nebo to potvrďte v aplikaci.“ – Naléhavost se tu spojí s jediným technickým krokem, který ve skutečnosti potvrzuje odchozí platbu z vašeho účtu.
- „Máme pro vás garantovaný výdělek, ale peníze musíte poslat hned teď.“ – Slib jistého a vysokého zisku spojený s časovým tlakem je typický znak investičního podvodu. Seriózní nabídka vás nikdy nenutí poslat peníze hned během hovoru.
Falešný bankéř, bezpečný účet, falešný policista – jak scénář vypadá
Nejčastěji hovor začne tím, že se volající vydává za bankéře nebo za pracovníka bezpečnostního oddělení banky. Tvrdí, že na váš účet útočí někdo jiný, a jediná záchrana je převést peníze na takzvaný bezpečný účet. Jde o lež – banka nic podobného nenavrhuje, protože takový účet z její strany neexistuje.
Druhá varianta přijde jako telefonát od „policie“ – volající se představí jako vyšetřovatel, který řeší podvod nebo úvěr vzatý na vaše jméno, a žádá spolupráci. Někdy se role dokonce prohodí: nejdřív zavolá „bankéř“, který vás přepojí na „policistu“, aby celá historka vypadala důvěryhodněji. Skuteční policisté ani bankéři po telefonu nikdy nežádají převod peněz, předání hotovosti ani instalaci jakéhokoli programu.
Zvlášť nebezpečná je žádost o nainstalování aplikace pro vzdálený přístup k počítači nebo telefonu – jakmile to uděláte, útočník vidí obrazovku a může sám ovládat bankovnictví, i když si myslíte, že jen „ukazujete“, co se děje. Stejně tak žádost o kód z SMS nebo potvrzení v bankovní aplikaci není technická formalita, ale krok, kterým sami odsouhlasíte platbu. Víc podob, které dnes podvody mají a na první pohled nevypadají podezřele, popisuju v článku Na kolik podvodů byste skočili?
Proč může na displeji svítit skutečné číslo banky
Číslo, které se zobrazí při příchozím hovoru, lze technicky podvrhnout – říká se tomu spoofing. Na displeji tak může svítit číslo, které opravdu patří vaší bance, i když volá někdo úplně jiný. Policie ČR na tuto praxi dlouhodobě upozorňuje – podvodníci podle ní běžně napodobují čísla institucí, aby hovor vypadal důvěryhodně. Shoda čísla s tím, co máte uložené v telefonu, tedy sama o sobě nic nedokazuje a nemůže být jediným důvodem, proč volajícímu věřit. Český telekomunikační úřad proti tomu nařídil operátorům blokovat příchozí hovory ze zahraničí, které se neoprávněně vydávají za české pevné číslo – podle jeho tiskové zprávy z listopadu 2024 se tak měsíčně zachytí miliony podvodných pokusů (ČTÚ). Ani tak se ale na shodu čísla nespoléhejte.
Jak si hovor bezpečně ověřit
Policie ČR shrnuje postup do pravidla „3Z“ – zastav, zavěs, zkontroluj. V praxi to znamená: hovor ukončete, nenechte se zatlačit do rychlého rozhodnutí a informace si ověřte sami, jinou cestou, než kterou vám nabízí volající. Nejbezpečnější je zavěsit a pak si číslo své banky najít na jejím webu nebo na zadní straně platební karty a zavolat tam znovu – nikdy nevolejte zpátky na číslo, ze kterého vám volali, ani nepokračujte v původním hovoru přes nabízené „přepojení“. Stejná opatrnost se vyplatí i u zpráv s odkazy – tři rychlé kontroly, které se u nich vyplatí udělat, najdete v článku Tři věci, které zkontrolovat dřív, než kliknete na odkaz. Pokud jde o policii, ověřit si volajícího můžete i přímo na lince 158.
Co dělat hned, když jste už něco řekli nebo poslali
Pokud jste stihli nadiktovat údaje, potvrdit platbu nebo nainstalovat aplikaci, počítá se každá minuta.
- Zavolejte bance a nechte zablokovat kartu, účet nebo přístup do internetového bankovnictví – banky to řeší i mimo pracovní dobu.
- Nahlaste transakci jako neautorizovanou bez zbytečného odkladu – práva, lhůty a to, kolik ze ztráty případně nesete sami, podrobně rozebírám v článku Neznámá platba na účtu nebo kartě: co dělat.
- Změňte hesla k internetovému bankovnictví a navazujícím službám, pokud máte podezření, že unikly i další přístupové údaje.
- Podejte oznámení Policii ČR, ideálně na lince 158 – zejména u vyšší částky nebo při podezření na organizovanou skupinu.
- Nemažte nic, co by mohlo sloužit jako důkaz – SMS, e-maily ani záznam hovoru, pokud jste si ho stihli nahrát.
Nikdy se nestyďte ověřit hovor i jen z podezření – lepší je prověřit ten, který byl ve skutečnosti v pořádku, než nechat projít ten, který nebyl. A pokud si chcete probrat, jak si bankovnictví a karty bezpečně nastavit, napište mi – rádi se na to podíváme společně.
Zdroj: Policie České republiky, pravidlo „3Z – Zastav. Zavěs. Zkontroluj.“ a varování před falešnými policisty a bankéři; Česká národní banka, upozornění „Vishing – opětovné upozornění na telefonáty zneužívající jméno ČNB“; Český telekomunikační úřad, tisková zpráva o blokování podvržených hovorů ze zahraničí (listopad 2024, stav k listopadu 2026). Podmínky a doporučené postupy se mohou měnit – aktuální informace najdete na policie.gov.cz, cnb.cz a ctu.gov.cz.
