Než kliknete na jakýkoli odkaz ve zprávě, zkontrolujte tyhle tři zásadní věci. Zaberou pár sekund a ušetří spoustu problémů. Podvodníci dnes umí napodobit SMS i e-mail banky, dopravce nebo úřadu tak věrně, že je na první pohled nepoznáte – prozradí se obvykle až v detailech, které si projdeme níž.
1. Kdo vám zprávu poslal?
Je to opravdu vaše banka, doručovací služba nebo e-shop? Nebo jen podezřelé číslo, které se za ně vydává? Zobrazené jméno odesílatele se dá podvrhnout – u SMS i u e-mailu. Pokud zpráva přijde v jednom vlákně s legitimními zprávami, ještě to nic neznamená; útočníci umí i tohle.
2. Jak vypadá adresa odkazu?
Podvodné stránky často vypadají na první pohled identicky. Mnohdy ale stačí jedno nenápadné písmenko navíc v doméně a maskovaný podvod je na světě. Na mobilu si adresu zobrazíte podržením odkazu, na počítači najetím myší.
Dívejte se hlavně na část těsně před prvním lomítkem – to je skutečná doména. Všechno, co je za ní, si útočník může vymyslet. Stejný trik funguje i obráceně: název banky nebo dopravce se objeví na začátku adresy jako podřetězec jiné domény (třeba ceska-posta.doruceni-zasilky.ru), ale skutečným majitelem je ta doména na konci, ne slovo na začátku.
Pozor i na zkrácené odkazy (bit.ly, t.ly a podobné služby) – schovávají cílovou adresu úplně, takže doménu nejde ověřit vůbec. Pokud na zkrácený odkaz narazíte v SMS, kterou jste nečekali, je to samo o sobě důvod k obezřetnosti.
Zámek a „https“ nic nezaručí
Zelený zámek a „https“ na začátku adresy znamenají jen to, že je spojení se stránkou šifrované – nic neříkají o tom, kdo stránku provozuje. Zabezpečený certifikát si dnes zdarma a během minuty obstará kdokoli, podvodníky nevyjímaje. Jediné, co skutečně ukazuje, komu stránka patří, je správná doména z bodu výš.
3. Vytváří zpráva časový tlak?
„Rychle, jinak vám zablokujeme účet!“ Stres a unáhlené rozhodování pod tlakem jsou nejlepšími přáteli podvodníků. Legitimní instituce vám dá čas a nabídne jinou cestu, jak věc vyřešit.
Proč se nepřihlašovat do bankovnictví přes odkaz ze zprávy
I kdyby adresa vypadala správně, přihlašovací údaje do internetového bankovnictví přes odkaz ze zprávy nezadávejte. Česká národní banka upozorňuje, že zpráva, která vás vyzývá k zadání přihlašovacích nebo autentizačních údajů nebo obsahuje odkaz na přihlášení do internetového bankovnictví, je pravděpodobně podvodná (ČNB). Bezpečnější je přihlásit se přes mobilní aplikaci banky, kterou už máte staženou, nebo přes adresu, kterou si do prohlížeče napíšete sami. Platí to i tehdy, když odkaz přijde v souvislosti s platbou nebo výhodnou nabídkou – nejen u zpráv, které se vydávají přímo za banku.
Nejčastější návnady
- Balík a doplatek za doručení. SMS přijde ve chvíli, kdy skutečně něco čekáte, a chce po vás doplatit pár desítek korun na odkazu, který se tváří jako stránka dopravce. Víc podob podvodů, které dnes nevypadají podezřele, najdete v článku Na kolik podvodů byste skočili?
- „Prodej přes kurýra“ na bazaru. Kupující na inzertním portálu nabídne platbu kartou a vyzvednutí zboží kurýrní službou a pošle odkaz na podvodnou platební bránu, kde máte jako prodávající zadat číslo platební karty, případně přístupové údaje do internetového bankovnictví – to k vyzvednutí zásilky žádná přepravní služba nepotřebuje, takovým odkazem se naopak z vašeho účtu peníze stahují (Policie ČR).
- Přeplatek za energie nebo nová nabídka od dodavatele. Zpráva slibuje vrácení peněz nebo výhodnější tarif a žádá přihlašovací nebo platební údaje. Přeplatek i změnu tarifu si obvykle vyřídíte v zákaznickém portálu dodavatele, do kterého se přihlásíte sami – ne přes odkaz ve zprávě, kterou jste nečekali.
- Falešná datová schránka nebo úřad. E-mail nebo SMS odkazuje na přihlášení, které napodobuje skutečnou stránku státní instituce. Do datové schránky se přihlásíte na oficiální adrese datovka.gov.cz. NÚKIB například varoval před kampaní, ve které útočníci použili padělané domény napodobující ministerstva, vládu i Policii ČR a vydávali se i za firmy Amazon a Microsoft.
Co dělat hned, když jste klikli nebo něco zadali
Pokud jste na podvodný odkaz klikli a stihli zadat údaje z karty nebo přihlašovací jméno a heslo, nečekejte. Zavolejte bance a nechte zablokovat kartu nebo přístup do bankovnictví, změňte hesla a podejte oznámení Policii ČR, ideálně na lince 158. Celý postup krok za krokem i to, co pro vás v takovém případě dělá zákon, popisuji v článku Neznámá platba na účtu nebo kartě: co dělat. Pokud po kliknutí na odkaz ještě přišel telefonát, který se vydával za banku nebo policii, přečtěte si, na co si dát pozor, v článku Pět vět, po kterých máte okamžitě zavěsit telefon.
Zlaté pravidlo
V online světě platí „dvakrát měř, jednou klikej“ dvojnásob. Pokud si nejste stoprocentně jistí, na odkaz neklikejte a instituci kontaktujte napřímo – přes aplikaci, kterou už máte v telefonu, nebo přes číslo z jejího oficiálního webu.
Když si nejste jistí, zprávu nechte být a ověřte si ji jinou cestou – skutečná banka, dopravce i úřad mají i jiné způsoby, jak vás zastihnout. A pokud si chcete probrat, jak si bankovnictví a karty bezpečně nastavit, napište mi – podíváme se na to společně.
Zdroj: Policie ČR – podvody na bazarových portálech (archiv); Policie ČR – podvody spojené s inzercí; ČNB – upozornění k elektronickému bankovnictví; ČNB – phishing zneužívající logo ČNB; NÚKIB – phishingová kampaň zneužívající identity Amazon, Microsoft a českých institucí; Datové schránky – datovka.gov.cz (stav k listopadu 2026). Podoby podvodů se mění – aktuální varování najdete na policie.gov.cz a nukib.gov.cz.
